Tohle bývá v párových sezeních moment, kdy se atmosféra v místnosti zhoustne.
A taky okamžik, kdy nepřicházím s řešením.
Nejsem tu od toho, abych rozhodla, „co je správně“.
Místo toho zvu oba partnery k tomu, aby se zvědavě ponořili do sebe i jeden do druhého:
✨ Co ve mně vzbuzuje představa monogamie?
✨ Co se ve mně děje, když si představím otevřený vztah?
✨ Čeho se bojím?
✨ Po čem toužím?
✨ Co mi přináší pocit bezpečí v našem vztahu?
✨ …
Pomáhám párům zpomalit. Nesnažit se hned udělat rozhodnutí, kterého by mohli později litovat. Ale nejdřív porozumět sobě i jeden druhému.
Doptávat se. Dovolit si být zranitelní.
Být chvíli v nejistotě, ve které se může objevit něco nového.
Nechci, abyste se rozhodli hned.
Chci, abyste se nejdřív podívali dovnitř.
A až pak – pokud vůbec – udělali krok dál.